Nasral! To byla taky doba nez sem to sem dopravil což? Ale už máte jistě přečtenou recenzi od Ramona, tak já se spíš mrknu na ten zbytek. Jelikož už je to kopici dlouho tak si ani moc navybavuju cestu tam....Vím že byla docela kosa. S Dančou sme jeli z Volyně vlakem a v Budějicích sme se scukli s Diegem, dalo nám chvíli přemejšlení jak se dostat do Boršova, ale nejsme žadný looseři tak sme to zvladli. Koncer super, plně v pankovym duchu, žádnej zvukař a podle toho vypadal i zvuk, takže pankovice jak má být. Caesarovky si pokřtily cédéčko nahrané v staré sestavě a to koncertem v nové sestavě:) Jinak mě osobně velice bavily jak Defekáči tak Poohši, super nářez. Celej dojem krapet pošramotila fláknuvší sebou slečna a po té upadnuvší do bezvědomí...ale naštěstí všechno v klídu. Mno ale ted to zajimavější... Cesta zpátky byla veselá, jelo nás osum ve Stáňově fáčku a řídila Stáňova ségra Ifča...Jelikož sme autíčko krapet přeplnily tak moje maličkost cestovala v kufru. (pokud ste se někdy někdo snažil nacpat do kufru favoritu tak mi asi dáte za pravdu že to byla veselost). Ale příjemně sem po cestě pochrupával... Ze sna mě vytrhly otázky typu "Kudy mám jet?" , "Já nevím já tu bydlím chvíli..", "Hele to je špatně..", "Hm, musíme zpátky..." Podobná zvolání sem slýchával co minutu asi půl hodiny:)) Mno když už byl v autě přijatelný počet cestujících (někdo vystoupil) ozjeli sme se do Volyně....Spousta místa (to v kufru nebylo) a dokonce sem i viděl kam jedeme.....Mňo nevím možná bych radši neviděl. Asi dva kiláky před Volyní koukám, nic nevidim a pak vidim srnku...a pak zase nic nevidim... Fáčko krapet pošramocený, snad jen nárazník a světlo, srnka hodně pošramocená (nevstala :/). Nezkušený v těchto věcech sem dostal velice hloupý nápad: Zajet na volyňskou služebnu a říct jim aby si výřídily s lesákama ať srnku odvezou (páč sem neměl na lesáky číslo). Posléze se ukázála neprozřetelnost mého myšlení. Volyňská policie byla převelice nadšená možností vyřešit si, a v kolonce odškrtnout, závažný případ silniční nehody....Zbytek si domyslíte. Zkrátka a dobře, hodinová cesta z Budějic do Volyně se protáhla na hodiny tři...ale alespoň nebyla nuda:)) Toť vše, krapet z jiného pohledu. Fetky.

Pexeso